Theres no tabu for me

17. listopadu 2016 v 21:07 | NikolTheKiller |  Různé
Weeeeell...páni a dámové...právě jsem dočetla článek, který byl na dosti citlivé a osobní téma. Sepsala ho mi velice blízká osoba, která toto nechtěla pouštět do prostor internetu.

Článek, ve kterém popsala tato osoba své choutky a fantazie, které by se někdo neodvážil říct před lidmi, ať už se jedná o cizí, nebo rodinu a přátelé. Spoustu lidí tají tyto chutě skrývá i před svou drahou polovičkou, proto jsem já ráda, jak to skončilo. Nechápete jak to myslím? Jedná se totiž o mou drahou polovičku...odkaz na článek najdete zde.

Well...doufám že všichni víte, co tabu je, pokud ne, nejsem tu od toho abych vám to vysvětlila. Ale...*sigh* dneska budu hodná Nikol a vypíšu vám to. Hodně...HOOOOOOOODNĚ jednoduše.
Dá se říci, že "tabu" je téma, které by se na veřejnosti nebo před ostatními nemělo rozebírat. Ať už je to třeba neetické a neslušné. Může se to týkat úchylek a milostného života čiiii.....eeeeeh....prostě něčeho strašně moc osobního.
Co se vám líbí v posteli...

Kde to rádi děláte...

Kde rádi masturbujete...

Jestli vás vzrušuje když si někdo prdne nebo prostě cokoliv!


V článku "Co je dneska ještě tabu" (to je ten na kterej máte nahoře odkaz drahoušci c: ) jsem se dočetla spousty věcí, které mi vykouzlily úsměv na tváři.
Daná osoba konečně pochopila, o čem jsem již dlouhou dobu mluvila. O mých úchylkách nevěděl dlouhou dobu. Myslím, že se je dozvěděl vcelku nedávno. Ale! Tento člověk se bál mi říct o těch svých. Připadal si jako opovržení hodný nechutný a nezdravě úchylný člověk, a i když jsme spolu začali vztah, bál se mi to ze stejného pocitu říct.
Postupem času mi o jedné za druhou říkal. Počínaje foot fetišem, přes BDSM, loli, neko nebo cokoliv dalšího.
Vyjmenoval a ukázal či přeposlal mi většinu toho, co sledoval a co se mu líbilo a stále líbí. Po každé, ke které se přiznal se bál, že bych ho zavrhla a rozešla se s ním se slovy "s takovym nechutnym úchylem chodit nebudu!".

Jenže já se od všech holek vždy lišila.

Teď, když mi řekl o všech (myslim), konečně chápe, že by se neměl stydět za to, co se mu líbí, a co ho vzrušuje. Pokaždé jsem mu odpověděla něco ve smyslu "Lásko, není to divný. Každej je nějakej, jsou horší a ... tohle přeci není důvod se za něco stydět. Nemůžeš za to, co se ti líbí, stejně jako ostatní. Neměl by tě nikdo odsuzovat, pokud taky nějakej fetiš má."
A po té opravdu dlouhé době to pochopil.
A pochitil ode mě tento ... dá se možná i říct...lifestyle.

Jeho vždy vysněným stylem byla Gotika...ne ta drsná s obojky s ostny, stahováky po předloktí, drsným Metalhead corpse makeupem, vyholenou hlavou i obočím a celoočními čočkami. Mám na mysli viktoriánskou elegantní gotiku.
Vesty, košile až ke krku, vycházkové hole a cilindry. Podle mě opravdu vkusný elegantní styl, který se i mě samotné líbí.
Jenže pořád tu byly obavy ve stylu "Nemůžu...co na to řeknou rodiče, kámoši a lidi ze školy."

Dnes jsem nehorázně šťastná, že si vzal mě jako příklad (ego level up
Konečně se přestal strachovat a stal se sám sebou. Poslouchá hudbu co se mu líbí. Nosí co chce. Dělá co chce.
Já také.


Před několika dny jsem si obarvila vlasy. Půl hlavy na černo, a půl na řerveno. Nosím kabát a černé oblečení i obojek.
A nedbám na to, co si o mě myslí kolemjdoucí, když si třeba na "plný koule" přes mobil pustím Suicide Silence nebo KoRn (ano mám různorodý styl hudby).

Nebojím se na plnou hubu říct svůj názor nebo někoho seřvat, když si dovolí. Na veřejnosti se chovám jako desetiletý dítě, ale někdy i jako vandal.
A to co nejvíc souvisí s tématem týdne?
Nedělá mi problém se bavim o čemkoli.
O ČEMKOLI.

Spousta lidí se bojí o tomto tématu bavit. Nebo se o něm třeba jen zmínit.
Já se zastávám toho, že by se mělo rozebrat cokoliv (krom toho jakou máte stolici...o tom se nechce bavit skoro nikdo..skoro), tudíš i vaše fetiše, úchylky a...prostě tyhle věci.

Danému člověku jsem ukázala, že mi nedělá problém jakkoliv vyjít na veřejnost. Je na čase ukázat, že mi nědělá problém s něčím vyjít na veřejnost. Takže ... je na čase abych vám ukázala tu trošku temnější ...nejtemnější stránku mě.


No...jelikož nejsem hetero slečna, přitahují mě i děvčata. Ale to stranou ;)


Mým největším fetišem je BDSM...jednoznačně.
Jsem submisivní holka, tudíš jsem ujetá na svazování rukou za záda nebo na pavučinu na břiše. Milujuu být trestána. Abych dostala facku kdykoliv neposlechnu. Miluju když mě tahá za vlasy. Když mě seřeže ať už rákoskou, rukou, nebo důtkama. Miluju když mi zaryje nehty do zad až z toho mám záda celá rudá a nemůžu si na ně lehnout. Zbožňuju kousání a škrcení.
Prostě a jednoduše...mám to ráda tvrdě.

Výsledek obrázku pro bdsm


Moje numero due je neko a master. Přesněji já na obojku s ouškama na čelence s povelem mňoukat a poslouchat.

Výsledek obrázku pro neko slave


Jako velmi neslušná holka jsem dostala i svého miláčka na jednu věc...teda na dvě.... ta druhá je právě neko (není zač) ale.... ta první je sex na veřejnosti. Láká mě to a .., doufám že i to jednou bude. Už jen to riziko, že vás může někdo přistihnout..


Je toho dost co bych sepsala, jen to neumím zformulovat a moje kreativita se vytrácí, abych napsala alespoň jeden normální článek.
Snad i vám ostatním, i vám co znám osobně či jen online, dojde, že se není za co stydět, když vás vzrušuje něco, co se nelíbí ostatním. Je to vaše věc, a sami jste si to nevybrali. Stydíte se za to? Nemáte proč...může vás za to odsuzovat třeba člověk, který má divnější úchylky, které se sám bojí přiznat.

Já klidně na plnou hubu do světa zařvu, že jsem suba. Že se mi líbí, když mě škrtí a kouše. Že se mi líbí, když udělám své drahé polovičce radost a nechám ho mi očistit nohy. Líbí se mi tahání za vlasy. Když se mnou zachází jako s courou. Když jsem jeho kočička.
Klidně i jeho malá sestřička a on můj Onii-chan (bráška).
Bez studu klidně řeknu, že se mi líbí, když se mi udělá do pusy. A já to polknu. Protože mě to přijde přirozené.

Tákže moji milí... pokud jste jedni z těch co se nad tímhle zhnusí, jděte támhle do křovíčka a tam si vyprázdněte žaludek. Pokud jste ti, kteří mě i tak vidí jako tu stejnou holku, jste alespoň ti, co mě chápou.
Člověk by se neměl stydět za to, jaký je. Každý na světě má něco (třeba papež malé děti).
Nemáte být za co odsuzování.

Článek z mé strany mluví za vše, tudíž můj pohled chápete.
Doufám, že vy všichni pochopili, proč tento článek píšu, a že jste také pochopili jeho podstatu.

Vím, že je to psáno volnějším stylem, ale...myslím že takhle to pochopí více lidí, než kdybych to psala odborně :) píšu to vlastními slovy a někdy to mělo za účal i pobavit, i když se jedná o vážnější téma.

Tak zas u dalšího článku a bajbáj.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.